Epizoda 45: Martin Ručinský

Zlaté medaile ze světových akcí, 961 utkání v NHL a závěr kariéry v Litvínově spojený s oslavou extraligového titulu. Co víc by si mohl Martin Ručinský ještě přát? Trojnásobný mistr světa, olympijský vítěz, legenda mezi českými hokejovými fanoušky. Pojďme si podrobně rozebrat dráhu levého křídelníka, který dlouhé roky těšil příznivce Montrealu Canadiens a na konci se vrátil symbolicky tam, kde vyrůstal a hokejově dozrával pod dohledem slavného Ivana Hlinky.

Rok 1991 a draftová loterie, ve které v prvním kole přišli na řadu Scott Niedermayer, Alexej Kovaljov nebo Peter Forsberg, předznamenala také éru Martina Ručinského. Ten byl Edmontonem Oilers vybrán jako číslo 20. Po úspěšném šampionátu dvacítek, kde s českým týmem vybojoval bronz za mimořádně silnými výběry Kanady a Ruska a dostal se i do All-Star týmu turnaje, se slavným kanadským klubem podepisuje profesionální kontrakt. Hraje, ale na farmě v Cape Breton, do prvního týmu se dostane jen na krátkou chvíli a brzy se stěhuje do neméně proslulé destinace.

Québec Nordiques dal českému talentu mnohem víc příležitostí a nic na tom nezměnilo ani stěhování klubu do Colorada v květnu 1995. To už ale čekala další velká příležitost v podobě Montrealu Canadiens, klubu, kde strávil většinu své bohaté kariéry. Martin Ručinský se stává součástí velké výměny společně s Patrickem Royem a mění Denver za další zámořskou destinaci. Byl i jedním z klíčových hráčů i na olympijských hrách v Naganu, kde vstřelil tři branky a prosadil se například ve čtvrtfinále proti Američanům. Že reprezentačním barvám nosí štěstí, potvrdil i na světových šampionátech 1999 a 2001, kde střílel důležité góly a pomohl vybojovat další zlaté medaile do bohaté české sbírky. V roli asistenta kapitána pak startoval i na olympijských hrách v Salt Lake City 2002, kde Rusové oplatili finálovou porážku z Nagana už ve čtvrtfinále.

Za kolik klubů si vlastně zahrál v rámci NHL? V ročníku 2001/02 to byly hned tři celky, po odchodu z Montrealu působí v Dallasu Stars a New Yorku Rangers. V dalších dvou letech stěhování pokračuje, zkušený hráč obléká barvy St. Louis Blues nebo Vancouveru Canucks. Přichází ale i výluka NHL, skvostná sezona v dresu Litvínova a titul mistra světa v roce 2005. Na tomto turnaji rozhodl čtvrtfinálové nájezdy proti Američanům, jimiž byla dovršena odveta za pražský šampionát a ve finále s Kanadou dal druhý český gól po parádní střele. Martin Brodeur v brance se mohl jen ohlédnout.

Ručinský měl před sebou ještě tři roky v NHL, nejprve spoluzakládal českou kolonii v Rangers s Jaromírem Jágrem nebo Martinem Strakou, což si ještě zpestřil bronzovou medailí z olympiády v Turíně. Poté si zahrál za St. Louis Blues, kde své působení v NHL v roce 2008 završil. K pověstné tisícovce zápasů mu chybělo po šestnácti sezonách už jen 39 startů. Přišla nová epizoda kariéry, návrat na český led, angažmá ve Spartě a později i v mateřském Litvínově, kde patřil i přes pokročilý sportovní věk k nejlepším hráčům. Aktivní kariéru pak završil opravdu stylově. Základní část v ročníku 2014/15 sice ještě těsně ovládl Třinec, ale pak už Vervě nestálo nic v cestě. Po Pardubicích a Brnu pak Litvínov Oceláře poráží v sedmizápasovém duelu, aby mohly oslavy titulu propuknout naplno. Na úspěch se přitom čekalo dlouho, naposledy měl totiž Litvínov stříbro v roce 1996 a zlatých medailí se dočkal vůbec poprvé!

Rozhodnutí o konci aktivní hráčské kariéry zrálo v Martinovi dlouho, mistr světa z Osla, Norimberku a Vídně se definitivně loučí v polovině července 2015. Martin Ručinský působil v sezoně 2016/17 jako generální manažer českého národního mužstva, absolvoval i Světový pohár nebo MS. V dalším ročníku je pak pro reprezentační barvy k dispozici v roli konzultanta. V roce 2019 byl po zásluze uveden do Síně slávy českého hokeje, ale už dlouho nepůsobí v žádné manažerské roli. Věnuje se svým koníčkům, mezi něž patří hlavně rybaření a společně s Petrem Nedvědem si otevřel v centru Prahy restauraci s přiléhavým hokejovým názvem Střídačka.

Video epizoda

Audio podcast

Přihlaste se k odběru na YouTube